Místo konání

Trojhalí Karolina

• Trojhalí Karolina se skládá ze dvou rekonstruovaných památkově chráněných budov. V časech svého funkčního období byly využívány k průmyslovým účelům. Elektrickou energií, která se zde vyráběla, zásobovaly okolní šachty, doly a hutě.
• Nyní výjimečný multifunkční prostor, na kterém lze díky ojedinělému konceptu zastřešeného Náměstí (Dvojhalí) a Ústředně (Sportovišti) – veřejně přístupným, prostorným budovám – sportovat, navštěvovat nejrůznější akce nebo sami akce pořádat. Otevřený prostor vyhledávaný nejen obyvateli města, ale i organizátory akcí všech druhů nejen z České republiky.
• HISTORIE TROJHALÍ KAROLINA
  Jáma Karolina byla jednou z nejstarších ostravských šachet. Hloubena byla od roku 1837 původně Moravsko-Ostravskou důlní společností, kterou v roce 1843 vystřídala rodina Rothschildů. Rothschildové, kteří byli zámožnou rodinou bankéřů, pocházející původně z Frankfurtu, se v té době stali mimo jiné vlastníky Vítkovických dolů a hutí.Rodinný podnik založil Mayer Amschel Rothschild. Jeho pět synů si pak rozdělilo vliv nad otcovým finančním impériem podle území. O podnikání v Rakousku, jehož byl v té době součástí i dnešní Moravskoslezský kraj, se staral Salomon Rothschild. Ten mimo jiné skoupil i panství Hlučín a Šilheřovice. V rámci rakouské monarchie proslul především jako průkopník železnice. Co se Moravskoslezského kraje týče, zasadil se pak právě o rozvoj hornictví. Samotný název jámy a později i koksovny Karolina byl údajně inspirován jeho ženou Karolinou Sternovou.Koksovna byla založena roku 1858, a od doby svého vzniku se výrazně rozšiřovala (ve třicátých letech 20. století již obsahovala na 216 pecí). Uhlí se do ní dováželo lanovkami z různých štol, mimo Karolinu šlo ještě o jámy Tereza, Ida a Šalamoun. Závod byl určen k výrobě koksu (tedy primárně paliva a redukčního činidla do vysoké pece), obsahoval však také briketárnu. Roku 1905 byla při koksovně zřízena elektrická ústředna, která dodávala energii mnohým šachtám v okolí.Ve 20.století docházelo k postupnému útlumu průmyslové aktivity, až v roce 1986 došlo k jejímu úplnému zastavení. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zrušena o deset let později. Bezprostředně poté následovala demolice všech objektů a zařízení kromě dvou objektů tzv. Elektrocentrály, která původně sloužila jak průmyslovému areálu, tak části přilehlé výstavby, a tzv. Ústředny. Obě budovy jsou dnes chráněny jako památky průmyslové architektury. Prostorný a velkorysý design Elektrocentrály je jedinečný, zatímco budova Ústředny má spíše komorní charakter. Tyto dvě provozní budovy se zachovaly dodnes a jsou chráněnými památkami.Přestavba obou budov na kulturní, společenské, vzdělávací a oddechové zařízení byla z architektonického pohledu opravdu velkou výzvou. Musel být zachován jejich jedinečný „genius loci“, ale zároveň zde musel být vytvořen moderní prostor pro pořádání koncertů, divadelních představení, výstav, konferencí a sportovních událostí přístupných veřejnosti.